Jaghuti

Chodba: Omtose Phellack

Jaghuti jsou podle většiny zdrojů nejmocnější ze všech čtyř starších ras malazského universa. Měli humanoidní podobu, avšak se zelenou kůží a tesáky, které jim vyčnívaly z úst podobně jako kančí kly, a také byli dlouhověcí. Navíc podle všeho každý Jaghut disponoval zcela přirozeně magickými schopnostmi a to v míře většinou plně srovnatelné s bohy, takže například i jeden jediný dokázal doslova zmrazit celý kontinent.

Zvláštností Jaghutů bylo, že netvořili organizovanou společnost. Neexistovala žádná jaghutská města ani říše, Jaghuti žili samotářsky nebo jen v malých rodinných skupinkách. Důvodem pro to byla právě moc, kterou každý z nich disponoval a která by v případě konfliktu ve velkém mohla způsobit zkázu celého světa - dá se říct, že Jaghuti brali vzájemné odloučení jako nezbytnost v zájmu bezpečnosti všech a nejvíc ze všeho se obávali vlastní touhy po moci. Bohužel, když se na pláních objevily první primitivní lidské kmeny Imassů, mezi Jaghuty povstali tyrani, kteří je neváhali zotročovat a dokonce se označovat za jejich bohy. Nakonec to vedlo ke vzniku T´lan Imass a začátku jaghutských válek, které znamenaly konec této rasy, třebaže skutečných tyranů byla mezi nimi zřejmě jen hrstka a většina Jaghutů jejich chování odsuzovala nebo dokonce proti nim bojovala na straně Imassů.

Jaghutové vedli pouze jednu opravdovou válku, která je zničila dříve než přišli Imassové. Této války zúčastnil celý jaghutský lid, armády o počtu sto milionů jedinců. Bojovali proti samotné smrti. (zdroj MKP 8)

V současnosti z rasy Jaghutů zbývá jen pár rozptýlených, izolovaných jedinců, kteří jsou buď uvěznění jako „správci“ v azathských domech nebo neustále putují a skrývají se před T´lan Imass, stále odhodlanými zabít bez milosti každého Jaghuta, na kterého narazí.

Později výraz Jaghuti zdegeneroval na Džhagové nebo Šurlové (zdroj MKP 1)