Spár (v originále Claw) je tajnou organizací Malazské říše. Jeho členové vykonávají jednak úkoly v podstatě srovnatelné s úkoly tajné služby, to znamená výzvědnou a sledovací činnost, a také likvidační akce zaměřené cíleně na konkrétní osoby. V tomto směru Spárové v podstatě fungují jako ekvivalent asasínů, přestože čistě asasínské cechy jsou na území Malazské říše nezákonné. Jejich hierarchie je přísně utajována, veřejně známé je pouze jméno mistra, který se zodpovídá císařovně Laseen osobně a patří mezi nejmocnější osoby v říši. Arzenál Spáry užívaných zbraní je různorodý, zahrnuje převážně nože, podle kterých se Spárové mezi sebou nejen poznávají, ale patrně slouží i jako znak hodnosti. Dále je typickou spárskou zbraní hlavně malá jednoruční kuše připevněná k zápěstí, která střílí krátké šipky a je velmi efektivní hlavně na krátkou vzdálenost. Běžné je rovněž používání otrávených střel nebo čepelí, kupodivu však nikoliv užívání samotných jedů. Spárský výcvik je velmi tvrdý, zahrnuje rovněž pokročilé bojové techniky beze zbraně a dokonale vycvičený Spár dokáže například v omezené míře kontrolovat i svoji tělesnou teplotu.
Ačkoliv Spárové vznikli již v době vlády císaře Kellanveda, teprve za vlády Laseen jejich vliv v Malazské říši velmi vzrostl. Je to logické, neboť Laseen byla ještě pod jménem Mrzena jednou ze zakladatelek této organizace, velela jí a je pravděpodobné, že dokonce ona sama je cvičeným Spárem. V současnosti je běžně uplatňována strategie „asimilace,“ kdy poté, co se říše rozhodne dobýt například jiný stát, jsou nejprve jejími agenty osloveny místní asasínské cechy, kterým je nabídnuta smlouva na likvidaci vládních představitelů výměnou za finanční odměnu a možnost následného vstupu do Spáru. Tato dohoda je výhodná pro obě strany, neboť říše tím získává nové Spáry znalé místního prostředí a asasíni mohou v podstatě pokračovat ve stejné činnosti co dříve, jen pod jiným velením. Navíc úspěšnosti této strategie napomáhá fakt, že ve většině států mimo Malazskou říši jsou asasínské cechy legální nebo alespoň vládami tolerované. Na druhou stranu v malazské armádě nejsou Spárové nijak populární. Vojáci se na ně dívají se značným odporem jako na špehy a nezřídka dochází k tomu, že muže, kteří upadnou v podezření, že jsou spárskými „pozorovateli“ v jednotce potkávají „nehody“.