Moranthská munice

Moranthská alchymie vynalezla nejrůznější práškové výbušniny reagující se vzduchem. Tento prášek je uzavřen v hliněné kouli, do určitých typů jsou přidávány i železné střepiny pro zvýšení poškození na živých cílech. Pro odpálení se používá buďto přímo rozbití hliněného náboje nárazem nebo pokapáním kyselinou, která se postupně prožere hlínou až dojde k reakci výbušniny a vzduchu. Pomocí kyseliny lze tedy docílit časované rozbušky, problém je s odhadem tloušťky hliněného obalu a množství kyseliny. Přičemž sapér se dopustí většinou jen jedné chyby.

Tyto zbraně se dostaly do výzbroje malazských sapérů po spojenectví s Moranthskou říší během dobyvatelského tažení na kontinentu Genabakis. Od té doby se staly standardní výzbrojí malazských oddílů.

Typy výbušnin

  • práskavka (sharper) - ruční protipěchotní granát
  • hořivka (burner) - zápalný granát pro popálení pěchoty či zapálení nejrůznějšího zařízení jako jsou barikády, stany či vozy
  • bořič (cracker) - výbušnina způsobující směrovaný výbuch, používané pro boření budov či tvorbu jam
  • svítivka (cusser) - nejsilnější výbušnina, nevhodná pro házení - sapér nedohodí dostatečně daleko, aby sám přežil. Standardně je používaná jako časovaná nálož před postupujícího nepřítele nebo společně s bořiči pro ničení např. opevnění. Šumař s Křovákem vymysleli speciální zesílené kuše schopně vrhat tyto obří granáty na bezpečnou vzdálenost. Efekt na nepřátelskou pěchotu je zničující. Jinou možností je použití svítivek jako min: hliněná skopřepina se dostatečně oslabí kyselinou, případně (je-li sapér opravdu troufalý) oškrábáním, a zahrabe. K aktivaci pak stačí pouhé otřesy půdy při pochodu větší jednotky.
  • žíhač
  • kouřivka
 
predmet/moranthska_munice.txt · Poslední úprava: 2011/07/12 18:30 autor: Majkl
 
Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí:CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0 Unported
Recent changes RSS feed Donate Powered by PHP Valid XHTML 1.0 Valid CSS Driven by DokuWiki